Chemie – A-Z
Acidobazické děje
Acidobazický děj – děj, při kterém dochází k přenosu protonu (=protolytická reakce) děj, který se uskutečňuje mezi kyselinami a zásadami Teorie kyselin a zásad Arrheniova teorie kyselin a zásad – nejstarší kyseliny jsou
Alkany, alkeny, alkiny, areny
Znění otázky: charakteristika, příprava, vlastnosti z hlediska struktury. Zástupci. Alkany a cykloalkany Nasycené uhlovodíky s jednoduchými vazbami. Mohou být lineární, rozvětvené i cyklické Alkany
Alkoholy, fenoly, thioly
Alkoholy -hydroxyderiváty uhlovodíků (mají navázanou OH- skupinu na uhlíku) Názvosloví – dvojího typu 1) název uhlovodíku + koncovka ol (používanější) 2) název uhlovodíkového zbytku + alkohol
Anorganické názvosloví
Názvosloví chemických prvků. Každému prvku přísluší určitý mezinárodní symbol který tvoří velké začáteční písmeno mezinárodního názvu prvku a většinou se připojuje z tohoto názvu ještě jedno malé písmeno.
Atomové jádro, vazebná energie, jaderné reakce
Atomové jádro – malý útvar, kde protony a neutrony jsou poutány malými přitažlivými silami. Počet protonů se označuje jako protonové číslo Z, je stejné pro všechny atomy téhož prvku
Bílkoviny
(proteiny) přírodní makromolekulární látky přítomné ve všech buňkách každého živého organismu, kde zastávají nejrůznější funkce (viz níže) Õ dosud nebyla objevena žádná forma života,
Deriváty karboxylových kyselin
Vznikají náhradou změnou karboxylové skupiny za jinou skupinu nebo adicí jiné charakteristické skupiny na uhlovodíkový skelet. Deriváty, které vznikají náhradou karboxylové skupiny, se nazývají funkční deriváty a deriváty,
Etery
dělení: jednoduché H3C-O-CH3, smíšené H3C-O-C3H7.
Fyz. vlastnosti: nižší bod varu než alkoholy-netvoří H-můstky, ve vodě(kromě
Halogenderiváty
C-X X=F, Cl, Br, I dělení: -dle počtu halogenů: mono-, di-, polyhalogenuhlovodíky
di a polyhalogenuhlovodíky mohou být vázány geminálně-na jednom C názvosloví:
Halogeny
Obsah otázky: Zařazení v PSP, charakteristika, oxidační čísla, výskyt, příprava, výroba, vlastnosti, použití, sloučeniny. Pojem halogenace v organické chemii. Zařazení v PSP patří do VII. A (17.) skupiny
Heterocyklické sloučeniny – heterocykly
Charakteristika: Jsou to cyklické deriváty uhlovodíků, které obsahují tzv. heteroatomy – S, O, N nejčastěji. Názvy jsou nejčastěji triviální. Podle velikosti heterocyklu a počtu heteroatomů v molekule rozlišujeme: pětičetné heterocykly s jedním nebo více heteroatomy (pyrrol)
Hmota a látka
Hmota -> skládá se z látky a z pole Látka -> složená z částic, které se pohybují rychlostí menší, než je rychlost světla Soustavy látek -> všechny látky v omezené prostoru Soustava otevřená -> dochází k výměně části
Hybridizace atomových orbitalů – sp, sp2, sp3
Hybridizací nazýváme energetické a tvarové sjednocení orbitalů různého tvaru a různé, ne však velmi odlišné energie. Rozeznáváme různé druhy hybridizace.
Charakteristika skla a keramiky
Sklo je amorfní pevná látka, která vzniká obvykle ztuhnutím taveniny bez krystalizace Skelná síť na rozdíl od krystalů nemá pravidelné uspořádání na delší vzdálenost Látky tvořící skla: prvky – S, Se
Chemická rovnováha
Rovnovážná konstanta. Vliv koncentrace látek, tlaku a teploty na rovnováhu Chemická rovnováha Uvažujeme obecnou rovnici:
Chemická vazba
Silová interakce mezi dvěma atomy Pomocí chemické vazby se jednotlivé atomy seskupují do molekul (soudržnost atomů ve sloučenině) Atomy jsou poutány přitažlivými silami=vazba.
Chemické reakcekce
Chemická reakce je děj vedoucí ke změně chemické struktury látek. Látky, které do reakce vstupují nazýváme reaktanty, látky z reakce vystupující jsou produkty. Při tomto procesu dochází ke změnám
Chemický děj, chem. kinetika a rovnováhy
Chemický děj = proces, kdy dochází k přeměně chemických sloučenin, nejčastějším typem je chemická reakce látky vstupující = reaktanty látky vniklé = produkty otázku rychlosti a dynamiky průběhu reakcí studuje
Chemie – stručně vypracované otázky
1. Vazba kovalentní, princip, vlastnosti sloučenin s kovalentní vazbou, uveďte alespoň 4 příklady sloučenin. Kovalentní vazba je založena na sdílení elektronové ho páru,
Chrom
výskyt: FeO•Cr2O3-chromit výroba: aluminotermicky: Cr2O3+2Al–>Al2O3+2Cr(pomocí C by vznikal karbid) vlastnosti: stříbrolesklý, stálý, tvrdý kov, řazen však k neušlechtilým kovům,
Dusíkaté deriváty
primární aminy R-NH2 ; sekundární aminy R-NH-R‘ ; terciální monoaminy – v molekule 1 NH2 , diaminy 2 , polyaminy n jednoduché-obs. stejné R, smíšené – různé R
Karbonylové sloučeniny = aldehydy a ketony
Aldehydy: – vznikají náhradou dvou atomů H vázaných na uhlík atomem kyslíku na okraji řetězce (připojením dvou vodíků nebo jednoho vodíku a jednoho alkylu,
Karbonylové sloučeniny, karboxylové kyseliny
Karbonylové sloučeniny – sloučeniny, které obsahují karbonylovou skupinu C=O karbonylová skupina je polární: π-elektrony se přesunují směrem k více elektronegativnímu kyslíku;
Karbidy a nitridy
Neoxidová žárovzdorná keramika. Karbid křemíku a nitrid křemíku, karbid boru a nitrid boru jsou nejdůležitějšími zástupci tzv. neoxidové keramiky. Neoxidová keramika je chemicky velmi stálá za vysokých teplot.
Klasické teorie chemické vazby
Vazba iontová, kovalentní (jednoduchá, násobná) Chemické vazby jsou síly, jimiž jsou poutány k sobě navzájem sloučené atomy v molekule. Při vzniku vazby se uvolňuje energie.
Kovy
Fyzikální vlastnosti kovů – velká elektrická vodivost klesající s rostoucí teplotou, tepelná vodivost, silný kovový lesk, tažnost, kujnost a další mechanické vlastnosti souvisejí s kovovou vazbou,
Krebsův cyklus
(cyklus kyseliny citrónové, citrátový cyklus) nejdůležitější metabolická dráha Õ spojuje se zde metabolismus sacharidů, lipidů a proteinů proces, ve kterém se acetyl-CoA (C2)
Kvantově mechanický model atomu
Atomové orbitaly, kvantová čísla Kvantově mechanický model atomu Modely jádra atomů – kapkový – vysvětluje štěpení jader vazebnou energií – sloupkový – vysvětluje radioaktivitu Modely elektronového obalu
Kyslíkaté deriváty uhlovodíků
– Hydroxysloučeniny: alkoholy R-OH, fenoly aryl-OH – Etery: R-O-R – Karbonylové sloučeniny: aldehydy R-COH; ketony R-CO-R – Karboxylové kyseliny: R-COOH alkoholy:
Látkové soustavy – klasifikace, vyjadřování složení
Podle počtu složek a fází lze provést základní klasifikaci soustav. Čisté látky představují vždy jednosložkovou soustavu, která může být jednofázová i vícefázová.
Lipidy, terpeny, steroidy
Lipidy přírodní organické sloučeniny rostlinného i živočišného původu î jsou součástí živých organismů název z řeckého slova lipos = tuk Funkce zdroj & zásoba energie energeticky nejbohatší potrava Õ jejich oxidací (odbouráváním) se uvolní přibližně 2,5´
Makromolekulární sloučeniny
Jsou organické nebo anorganické sloučeniny, ve kterých jsou atomy spojeny kovalentními vazbami a jejich minimální relativní molekulová hmotnost je 1000. Molekula výchozí látky se nazývá monomer
Nanotechnologie a nanomateriáy
Definice pojmu „nanotechnologie“ se poněkud v jednotlivých programech a u různých autorů liší. Jako první použil tohoto termínu Taniguchi v roce 1974 [1], když popisoval výrobní technologie a měřící techniky,
Organická chemie
Předmětem organické chemie jsou sloučeniny čtyřvazného uhlíku. Elektronová konfigurace uhlíku: 1s2 2s2 2p2 Þ má tedy 4 valenční elektrony, což znamená, že je čtyřvazný.
Organická chemie
Znění otázky: složení organických látek, vlastnosti, vazby, druhy izomerií, klasifikace organických sloučenin, typy reakcí, reakční mechanismy, činidla, konformace. Názvosloví uhlovodíků a jejich derivátů
Oxidace a redukce
– oxidační a redukční činidla, konjugovaný pár. Příklady redox. Reakcí Redoxní reakce Všechny chem.r., při nichž si reaktanty vyměňují elektrony. Změna oxidačního čísla reaktantů. V redox.r. rozlišujeme oxidaci a redukci.
Periodicita elektronové konfigurace
a vlastnosti prvků Z uvedených skutečností vyplývá, že postupné zaplňování atomových orbitalů vykazuje jasnou periodicitu. Lze proto předpokládat, že určitá periodocita se projeví rovněž na vlastnostech prvků.
Potenciál elektrody
– měření a teoretický výpočet. Elektrochemická řada napětí kovů Měření – potenciál elektrody nelze přímo měřit. Měřitelný je pouze potenciálový rozdíl mezi dvěma elektrodami.
Pravidla pro výstavbu elektronového orbitalu
Při postupném zaplňování atomových orbitalů v daném atomu elektrony se uplatňují tři pravidla: a) Pauliho princip b) výstavbový princip (pravidlo n+l) c) Hundovo pravidlo Pauliho princip
Protolytická teorie kyselin a zásad
Síla kyselin a zásad. Vodíkový exponent pH Kyselina – je látka schopná předávat proton (vodíkový kation) jiné látce – je donorem protonu. Zásada je látka schopná vázat proton – je akceptorem protonu
Prvky p2, p1 – tetrely, triely
Zařazení v PSP, charakteristika uhlíku, křemíku, výskyt, sloučeniny, vlastnosti. Nejdůležitější sloučeniny cínu a olova. Bór, hliník – charakteristika, sloučeniny, slitiny, aluminotermie, použití. p1 prvky
Prvky – p2
Elektronová konfigurace poslední (valenční) vrstvy: ns2np2 (n je 2 – 6) prvky s valenčními elektrony v orbitalech s & p orbital s je valenčními elektrony zaplněn zcela orbital p je zaplněn pouze 2
Prvky – p3
Elektronová konfigurace poslední (valenční) vrstvy: ns2np3 (n je 2 – 6) prvky s valenčními elektrony v orbitalech s & p orbital s je valenčními elektrony zaplněn zcela orbital p je zaplněn pouze 3
Prvky p4, p3 – chalkogeny, pentely
Obsah otázky: Zařazení v PSP, charakteristika síry, dusíku, fosforu. Výskyt, příprava, výroba, vlastnosti, použití. Nejdůležitější sloučeniny. Zařazení v PSP Chalkogeny O, S, Se, Te, Po.
Prvky – p4 = Chalkogeny
Elektronová konfigurace poslední (valenční) vrstvy: ns2np4 (n je 2 – 6) prvky s valenčními elektrony v orbitalech s & p orbital s je valenčními elektrony zaplněn zcela orbital p je zaplněn pouze 4 valenčními elektrony
Prvky – p5
Prvky s valenčními elektrony v orbitalech s & p, přičemž orbital s je zaplněn zcela, orbital p je zaplněn 5 valenčními elektrony (odtud název) î elektronová konfigurace poslední (valenční) vrstvy: ns2np5
Prvky – s
Prvky s valenčními elektrony v orbitalu s î ten se zaplňuje 1 nebo 2 valenčními elektrony î prvky ležící v I. & II. A skupině PSP (1. a 2. skupině) Õ patří mezi nepřechodné prvky I. A Õ v poslední zaplňované vrstvě
Reakční rychlost
Teorie chemické kinetiky. Faktory ovlivňující rychlost chem. reakcí Reakční rychlost Reakční rychlost definujeme jako přírustek látkového množství produktu nebo úbytek látkového množství reaktantu za jednotku času.
Roztoky
– vznik, složení, tenze páry. Rozpustnost. Směsi plynů, roztoky plynů v kapalinách Vznik roztoků Snaha o vytvoření méně uspořádaného systému. Snaha čistých látek mísit se a tím vytvářet stabilnější
Roztoky, koncentrace roztoků, acidobazické děje
Obsah otázky: Charakteristika a druhy roztoků, výpočty objemového a hmotnostního zlomku roztoků, koncentrace, směšovací a křížové pravidlo. Teorie kyselin a zásad, konjugované páry,
Rtuť
výskyt: vzácně ryzí, HgS-rumělka(cinabarit) vlastnosti: tekutý, vodivý, ušlechtilý, na vzduchu stálý, těžký kov, na HgO se oxiduje až při 300°C, páry Hg jsou jedovaté, rozpouští kovy za vzniku slitin-amalgamů
Sacharidy
(glycidy) jedny z nejvýznamnějších a současně nejrozšířenější přírodní organické sloučeniny Õ tvoří největší podíl organické hmoty na Zemi rostlinného původu; součástí většiny živých organismů ve skutečnosti se o hydráty
Skupenské stavy látek
– fázový diagram jednosložkové soustavy Látky se mohou vyskytovat ve třech skupenských stavech – tuhém, kapalném a plynném. Můžeme k nim řadit i plazmu. Působením vnějších podmínek mohou přecházet z jednoho skupenství do druhého.
Složení a struktura atomu
Atom: -jednojaderná elektroneutrální strukturní jednotka -z řeckého átomos=nedělitelný -skládá se z jádra(protony, neutrony) a obalu(elektrony) -základní částice běžné hmoty, nelze ji dále chemickými prostředky dělit
Stručný výklad pojmů
Atom – nejmenší částice, která je nositelem chem. vlastností prvku. Molekula – nejm. částice látky, která je schopná samostatné existence v prostoru. Ionty – je jedno nebo víceatomová částice,
Struktura a vlastnosti látek
– atomové, molekulové, kovové a iontové Atomové – základními stavebními jednotkami atomových látek jsou samostatné atomy, které jsou spojeny navzájem systémem kovalentních vazeb,
Syntetické makromolekulární látky
Barviva a léčiva Klasifikace makromolekulárních látek, jejich složení a struktura, obecné vlastnosti. Způsoby výroby makromolekulárních látek a jejich přehled. Barviva a léčiva.
Technické plyny
Mezi technické plyny zahrnujeme produkty získávané ze vzduchu, tedy kyslík, dusík, vzácné plyny.. Dále vodík různé topné plyny a některé plyny používané jako výchozí látky v průmyslu organické chemie jako syntézní plyn, ethylen, acetylen.
Termochemické zákony
výpočet reakčního tepla. Entropie, Gibsova energie Základem termochemie je zákon formulovaný Hessem: Reakční teplo děje probíhajícího v soustavě látek nezávisí na chemické cestě,
Uhlík
Vlastnosti: -má značku C, řadí se do IV.A skupiny, typická ox. čísla jsou -IV, II, IV -elektronová konfigurace: 1s22s22p2 , může jednou excitovat (v orbitalu 2p má volné místo
Uhlovodíky, zákl. typy reakcí v organické chemii
Dnes definována org. chemie jako chemie sloučenin uhlíku s vyjímkou jeho oxidů, kyseliny uhličité a jejích solí strukturní teorie:
Vazba koordinačně kovalentní
Iontová a kovová (příklady) Koordinačně kovalentní – je zvláštním typem kovalentní vazby. Oba elektrony zprostředkující vazbu poskytuje pouze jeden z atomů – má ve valenční vrstvě volný elektronový pá
Vodík, voda, roztoky, vzácné plyny
Vodík – vlastnosti, reakce, příprava první člen periodické soustavy prvků; jeho atomy mají nejjednodušší elektronovou konfiguraci (1s1); nejlehčí ze všech prvků; biogenní prvek tvoří tři izotopy: lehký vodík = protium … (9. nejrozšířenější prvek na Zemi)
Vyjadřování složení roztoků
Obecně náleží roztoky mezi disperzní soustavy, které se skládají alespoň ze dvou látek, jedna z nich se nazývá disperzní podíl a je rozptýlena ve formě jemných částic v disperzním prostředí.
Základní anorganická chemie
Základní anorganická chemie (těžba prvotních surovin, výroba hnojiv, kyselin, sody, chlóru, louhů atd.).Základní význam, vzhledem k univerzálnímu použití má výroba kyseliny sírové,
Základy biochemie
Regulace biochemických dějů BIOCHEMIE = „chemie živých soustav“ vědní obor stojící na rozhraní biologie a chemie zabývá se chemickým složením živých soustav a přeměnami látek nacházejících se v živé hmotě zkoumá,
Základní chemické pojmy –
– látkové množství, oxidační číslo, chemické vzorce Látkové množství – množství hmoty v systému vyjádřené počtem základních částic a jeho jednotkou je mol. Mol je látkové množství soustavy,
Základy termochemie, chemická kinetika, chemické rovnováhy
Znění otázky: Energetická bilance chem. dějů, reakcí. Reakční teplo. Exotermická a endotermická reakce. Termochemické zákony, teorie chemické kinetiky. Faktory ovlivňující rychlost chemické reakce.
Zinek
výskyt: ZnS-sfalerit, ZnO-zinkit výroba: pražením sfaleritu a redukcí ZnO: 2ZnS+O2–>ZnO+2CO2; ZnO+C–>Zn+CO (Zn uniká jako páry- ty se kondenzují)