Albert Camus – vymyká se z abstrahovaného zobecňování, nechtěl být označován za existencialistu
– Nobelova cena za literaturu · Cizinec · Mor · Calligula · Mýtus o Sezifovi · Člověk revoltující
Pozice A. Ayera je podobná teorii H. Huma. Ayer se ztotožnil s filosofií logické pozitivismu Vídeňského kroužku (empirismus). Všechny smysluplné výroky (s pravdivostní hodnotou) jsou buď analytické propozice („pojmové relace“),
– vyšla z biblického základu a všíma si “Božiu ekológiu” – zakladateľ: Alfred Whitehead;
– jeden zo zakladateľov matematickej logiky
filozoficky nejvýznamnější z mílétské školy nespokojil se s teorií, že pralátkou by mohl být pouze jeden živel za arché považoval neurčitý princip apeiron (to, co nemá hranice), což ovlivnilo i další školy
– začíná na přelomu 7. a 6. století před naším letopočtem, trvá do 6. stol. n. l. – položila základy euroamerické civilizace, dělí se do 4 etap: 1. kosmologická filozofie – zabývala se podstatou našeho přírodního světa 2. antropologická filozofie – zabývá se člověkem, společností
vliv na osvícenství v Anglii: – John Locke (po. 17. stol.) – Dílo: Eseje lidského chápáni -> lidské poznání není vrozené -> vše poznáváme smysly = základ osvícenské filosofie
Leukippos, Démokritos • atomisté učinili zdánlivě nemožný pokus o usmíření Eleatů s názory Hérakleita
• od Eleatů přijali teorii o trvalosti a neměnnosti a dali mu podobu trvalých a neměnných atomů
2. Antropologická filosofie – zaměření na člověka – centrum filosofie v Athénách
a) Sofisté – učili za peníze lidi myslet, jednat a mluvit – tvořili sofisma – logické klamy
Aristoteles (384 – 322) – nejvýznamnější starověký filosof = vrchol starověké filosofie
– Platónův žák x jeho odpůrce
– jeho žáci: Patočka (fenomenologické texty: Svět jako filozofický problém), Roman Ingarden, Eugen Fing
– původně se zabýval matematikou,
(1884-1948) – činný ve Společnosti národů, člen Rady SN – 1923-7, 1927-38 = předseda výboru bezpečnosti SN – „sociolog“ – jen pořád mlel o sociologii – a získal za to doktorát, pro sociologii jako takovou žádný přínos neznamenal,
– „Filozof a politolog“, undergroundových „umělec“ Neuspořádaná samomluva (1984) – rozebírá socialistickou společnost, státní uspořádání, mluví o kapitalismu
vzdělání mělo směřovat k důstojným lidským hodnotám (co člověk pro svůj život potřebuje)
jako jeden z prvních definoval humanismus a jak by měl vypadat • proměny chápání světa: komunikace
– ovlivnil filozofii i umění – zaměřen na člověka – vychází z fenomenologické metody
– snaží se uchopit podstatu lidského bytí
Dochází k vrcholu filozofie jako vědy. Nejvýznamnější Sokrata, Platona a Aristotela.
Sokrates – nezanechal po sobě žádný spis a o jeho filozofii se dozvídáme prostřednictvím děl jeho žáka Platóna.
charakteristika: o období novověku (poč. 1640 – anglická buržoazní revoluce)
o návaznost na renesance – konec středověku – dokázala se odtrhnout od typického theocentrismu => pochopení přírody, člověka a lidského myšlení
– „Ja“ i „NeJa“ je produktom vyššieho, tretieho – toto tretie nazýva „absolútno“ a je predmetom filozofie totožnosti
– filein = milovat – sofiá = moudrost – soustava kritického uvažování o problémech bytí, světa, poznání a člověka -cílem je pokládat otázky ve smyslu života a) jednoduché
– 19. století – přechod mezi novověkem a moderní kulturou, politika ovlivněna Velkou francouzskou revolucí
– 2 protikladné ideologie – liberalismus – individuální svoboda, minimální zásahy státu do ekonomiky,
• filozofie je soustava kritického uvažování o problémech bytí, světa, poznání a člověka, lidské kladení otázek po základu, smyslu porozumění a vysvětlení světa jako celku a místa člověka v něm
– vyznačuje se snahou vymanit se z toho, co je typické pro novověké myšlení, které zastupuje hegeliánství = snaha úplně uchopit a úplně vysvětlit skutečnost – lidské bytí se neopírá jen o to, co je vysvětlitelné, ale že v lidském bytí hraje roli
) FILOZOFIE – Charakteristika = snaha prosadit moudrost – nejstarší věda, kořen společenských věd, ty se mezi sebou prolínají – náplň: – neměla by být odtržena od reálného života
Sofisté – „učitelé moudrosti“ – rozvoj rétoriky – kladně hodnocen aktivní člověk a veřejná činnost, vzdělanost – nepřikládají význam teoretickému poznání – správnou a definitivní odpověď nelze nikdy najít
Georg Wilhelm Friedrich Hegel – pocházel ze Stutgarttu, studoval v Tübingenu, ředitelem gymnázia v Norimberku,
– německý myslitel, byl ovlivněn Herakleitem (říká, že nic mezi Herakleitem a jím není) a indickou filozofií
– na rozdíl od Schopenhauera i indické filozofie nechce Nietzsche vůli přemáhat;
Fil.antropológia – po 2.svet. vojne v Nemecku , je to človek , smer a učenie. V strede učenia je človek. Hľadanie zmyslu života . Vznik vedomia , možnosť výberu voľby a zodpovednosti.
11.Francis Bacon ,anglický fil. 1561-1626 zakladateľ materializmu a novodobej experimentálnej vedy. Cieľom poznania podľa neho je schopnosť vedy zvyšovať
– byl utopistou, politická kariéra u něj stoupala velmi rychle, ale nakonec špatně skončil
– studoval na Cambridgi, stal se zástupcem koruny, pak byl i kancléřem
– ovlivnilo vývoj Francie v 2. pol. 18. stol. a vyústilo ve V.F.R. – soubor myšlenkových proudů a politických názorů – víra v člověka, v jeho schopnosti, rozum, vědomosti + názorová tolerance
-Metafyzický deník – kořen fr. existencialismu, výrazněji se prosazuje na sklonku 2. světové války, po zveřejnění textu Bytí a nicota ( Sartre 1943)
nechali se inspirovat Descartem naprosto potírali samostatnou duchovní existenci a tvrdili, že vše je pouze hmota a její různé projevy tomuto přístupu říkáme materialistický monismus (připouští pouze materiální substanci a všechny další projevy jsou pouze odvozené)
– velký obdivovatel antické filozofie (pro komplexnost a všestrannost) – citát: „Vše, co jest rozumné, je skutečné a co je skutečné, je rozumné“ → ztotožňuje bytí a myšlení (naše myšlení patří do bytí)
Katolicismus – Gabriel Marcel – filozof, dramatik Existencialisté se odvolávají na to, že pravý počátek jeho filozofie tvoří Metafyzický deník Býti a míti Rozbitý svět – drama
Marcel používá stejnou dvojici jako Fromm – BÝT a MÍT – vlastnění je vztah k věci, k tomu, co lze také nevlastnit, co od něj může být odděleno – v poznání se máme snažit o intersubjektivitu ; objektivní svět tuto filozofii
Podstata tajemství – pronikáme k němu tím, že můžeme tajemství zažít, splýváme s ním. Tam, kde končí logika, tam začíná tajemství = přechod od problému výkladu reality tajemství.- tajemství je prožitkové a intuitivně dostupné
– študoval teológiu a filozofiu v Tubingene; profesor v Jene, Norinbergu a Berlíne
– vplyv na neho mal Kant, Schelling, Francúzska revolúcia Diela: „Fenomenológia ducha“, „Logika“,
je to časť filozofie , ktorá skúma vzťah subjektu a objektu v procese poznávacej činnosti, vzťah poznania k skutočnosti , možnosť poznania sveta človekom.
• podle tohoto německého filozofa nevysvětlil Descartes ani někteří jeho pokračovatelé přírodní jevy – přesněji řečeno co uvádí živé organismy v činnost a proč vůbec existuje život
– od dobytí Řecka Makedonií po římskou nadvládu – míšení kultur (Evropa, Afrika, Asie) – prolínání náboženství a) Epikureismus – označil 2 příčiny strastí lidského života, které je nutné překonat:
– východiskem jeho uvažování je něco, co je spojováno s poznáním intuice – protišovinistický, protirasistický, byl inspirací pro Marcela, Prousta · Vývoj tvořivý · Filozofické eseje
přemýšlení o svobodě – 2 pojmy: PROSTOR a ČAS – veškeré potíže v moderní době plynou z toho, že tyto dvě kategorie nejsou dobře zpracovány – čas i prostor vnímáme tak, že podléháme iluzím.
3. HERAKLEITOS- temný filozof, tupitel davu, nepřítel demokracie – vše je neustále v pohybu, všechno se mění – Nikdo nevstoupí dvakrát… – za princip z něhož všechno povstalo považuje PRAOHEŇ (tj. energie)
– člověk, který prošel mnoha profesemi, zabýval se matematickými, přírodními vědami,..
– redaktor, geolog, sochař, malíř – výsledkem jsou články týkající se politiky
tento Darwinův krajan (Angličan) uplatnil evoluční teorii na společnost, kdy říká: „I ve společnosti přežívá nebo je úspěšnější ta skupina lidí nebo ten jev, který se dokáže pružněji přizpůsobit měnícím se podmínkám“
L. Feurbach německý filozof, který se velmi kriticky vyjádřil k Hegelovi
– minulost, přítomnost, budoucnost se prolínají a jsou stále přítomny. Heideger pokládá otázku čeho je nejvíce.Nepravé bytí = převažuje přítomnost , zapomínáme na naši konečnost
– pravda je predmet logiky – krása je predmet estetiky
– dobro je predmet etiky – svätosť je predmetom náboženstva
Hermeneutika – ze jména Hermés – řecký posel bohů – hledá metody porozumění světu a člověku
Hans Georg Gadamer – k porozumění není třeba odstup od zkoumaného objektu, chceme-li něčemu
– představitelé renesance: o Mikuláš Kusánský o Mikuláš Koperník (1. pol. 16. stol.)
– myšlenka o obězích těles -> spis O obězích těles nebeských – studium rotačního pohybu Země kolem vlastní osy
K vitalismu se pojí HOLISMUS – z řec. holos = celek – filozofie celku
– existenciální filozofie – nábožensky a ateisticky laděné filozofie
renesance = znovuzrození; 14.- 16. stol. RENESANCE = jedna z nejvýznamnějších epoch společenského a duchovního vývoje evropských zemí -> kulturní, ekonomický a politický vzestup v 14. – 16. stol.
díval se velmi skepticky na Francii v době svého života a přirovnal ji dokonce k východní despocii
tvrdil, že král je nejmocnější proto, že ovládá násilím ducha poddaných
Jak učinit jasnými naše ideje – odvolává se na Kanta · Upevňování víry · Pragmatické a pragmatismus
– dostal se do sporu s W. Jamesem (kvůli pojmu pragmatismus), tak začal používat pojem pragmaticismus aby se odlišil.
Brňan, sociologická škola, meziválečné období – rozkvět filozofie, sociologie, politologie…,
– idealismus – základním prvkem světa je idea (myšlenka), ze které vzniká i hmotný svět tomuto principu říkáme „božský duchovní princip“ a) objektivní – základ světa existuje nezávisle na našich myšlenkác
• iracionalismem označujeme ty směry novodobé historie, které odmítají možnost rozumového vysvětlení světa • největší uplatnění našel v německé filozofii
– zakladatelem je Mohammed, pocházel z Mekky, inspirovalo ho žid., křesťanství i pohanství, oženil se v 25 letech s bohatou vdovou Chadimou, ve 40 letech se mu zjevil archanděl Gabriel, ukázal mu nebe a seznámil ho s Alláhem
Filozof, pedagog, historik a překladatel, originální básník a poslední biskup jednoty bratrské. Narodil se na jihovýchodě Moravy v Nivnici. Vzdělání nabyl ve Strážnici v Přerově na českobratrských školách,
– rodák z Pribyliny – štúdiá: Liptov, Banská Bystrica, Prešov – aj teológia, Erlangen, Lipsko
– vynikal v hebrejčine – farár v Pešti a na Boci – v Paríži získal titul ThDr, mal aj titul PhDr – Lipsko
když Francouzská akademie vyhlásila soutěžní téma: „ O morálním vlivu vědy a pokroku na lidskou civilizaci“, jediný Rousseau odpověděl negativně
– nejslavnější a nejznámější filozof; řazen k ateistickým autorům
– ovlivnil 2.polovinu 20.století – rozvíjí snahu vytvořit existenciální filozofii založenou na ontologii,
– stojí na čele existencionálnej filozofie vo Francúzsku. – podáva ontologicko – fenomenologickú analýzu bytia – spis“ „Existencializmus je humanizmus“ vysvetľuje populárnou formou zásady
navazuje na Jamese především v oblasti sociologie a pedagogiky z jeho koncepcí dodnes těží americký školský systém jeho ústřední myšlenkou byl neustálý vzrůst a měřitelný užitek
– nejvýznamnější postava tohoto proudu – gnoseologické otázky
– první koncepce EXPERIMENTALISMUS, na konci 19. stol pokračuje jako
jeho učení našlo uplatnění až v poválečném období
keynesiánství vychází ze zjištění, že tržní mechanismus selhává při koordinaci ekonomických činností,
– je ztotožnitelný s některými charakteristikami Heideggra – dosavadní filozofie byla vyústěním idealismu nebo vědeckých poznatků – vše, co existuje je objektem (včetně subjektu)
Mezní situace našeho života (útrapy, vše existenčně významné…), liší se od obecných, v mezní situaci jsou každodenní záležitostí najednou nedůležité, fyzicky je odsouváme stranou a intenzivně prožíváme její kvalitu.
filozof a ekonom, tvůrce marxistické ekonomie v podmínkách určování mezd na úrovni ceny pracovní síly jsou dělníci schopni vyprodukovat hodnotu vyšší než tu, která odpovídá nákladům na reprodukci jejich
Vyslovil 7 zákonů aby hra byla hrou. – hra není v životě hlavní, ale vedlejší
– hra slouží nejen ke zdraví těla, ale i ducha – hra nesmí být nebezpečná
Podle Kanta by bylo lepší udělat tzv. „koperníkovský obrat„, tj. něco za něco vyměním, v tomto případě subjekt za objekt.
(cieľuprimeranosť prírody) – úplne odlišný prístup: prístup ku krásnemu predmetu
– nevšíma si ani prírodné zákonitosti, ani praktickú užitočnosť vecí –
Filosofie ve středověku – vycházela z fil. antické – na počátku období se obhajuje, systematizuje křesťanství
– bol pod vplyvom Rousseauových spisov – ideál je vrátiť sa späť do prírody
– pre neho to znamená návrat medzi ľud, povzniesť ho – chce sa presadiť, ale dlho sa mu to nedarí
Logika = věda o správném myšlení, založená na zpracovávání informací
– základy položil Aristoteles ve svém díle Organon – moderní logika se zrodila na počátku 19. stol. –
Martin Buber – nejslavnější osobnost Já a Ty Klasická vyprávění – Buber říká, že pro náš vztah ke světu jsou důležité 2 reakce: 1. vztahy k věcem – vztah JÁ-ONO (JÁ-TO) – k věcem se chováme tak, že je činíme objekty – fyz. základ existence
– asistent Edmunda Husserla a jeho nástupca (fenomenológ) – cieľom filozofie je bytie, súcno.
– pojem „bytie“ je veľmi široký, nemožno ho definovať obvyklým formálno logickým spôsobom,
– filozofia spoločnosti. Vznikol v 40tych rokoch 19 stor. ako oslobodzovací boj robotníckej triedy . Bola to teória boja za socializmus a komunizmus . Bol to prevrat vo filozofii a spoločnosti.
Marxismus a neomarxismus 3 proudy: 1. klasický – pokračoval v učení Marxe a Engelse (Stalin a Lenin).
Lenin – vytvořil novou teorii hmoty – nezabýval se složením (struktura)
Karel Marx a Bedřich Engels
němečtí filozofové spojeni celoživotním přátelstvím, filozofickou a politickou jednotou
• filozofové žili v přístavním městě Mílétos v Malé Asii • první filozofové, kteří začali realizovat přechod od mýtu k filozofii • šlo jim o snahu vyložit svět z něho samotného, tj. přirozeným způsobem
2. tzv. naturalismus – přírodní filozofie – spory o koncepci – geocentrismus a heliocentrismus
– spory o měsíc, obydlenost dalších těles
– empirismus – nejefektivnější poznání je zkušenostní poznání – racionalismus – nejefektivnější poznání nečerpá ze zkušeností, ale z principů a zásad, které jsou našemu rozumu vrozené
– Fridrich 1844-1900, nem. idealistický filozof , vôľa k moci. 4lovek a svet nie je nič iné , ako vôľa a moc.
Jeho fil. sa sformovala v období , keď kapitalizmus vstúpil do imperialistického štádia, nenávidel ducha revolúcie.
Empirismus – v Anglii, zdůrazňují úlohu zkušenosti, která ukládá do našeho na počátku prázdného vědomí poznatky získané při smyslovém kontaktu se skutečností Představitelé: John Locke
– na kontinentě, poznání je založeno na vrozených jistotách a rozumu Představitelé:
René Descartes – pocházel z šlechtické bohaté rodiny, studoval u jezuitů,
– vrcholná scholastika ( 13. století) – vznik a rozvoj mnišských řádů : františkáni, dominikáni
– hl. představitel: Tomáš Akvinský (asi 1225 – 1274) :
Komenský podal ve svých dílech ucelený výchovný systém, jehož progresivní metody neztratily svou hodnotu. Obecný výchovný cíl viděl vzhledem k svému náboženskému přesvědčení v přípravě k věčnému životu.
Je ideový směr a období v epoše přechodu od feudalismu ke kapitalismu. Rozvoj nastává v posledním dvacetiletí 18. stol. až po 1. dvacetiletí 19. stol. Po renesanci jde o poslední a nerozsáhlejší formu ideového odporu proti feudalismu.
8.Patristika – kresťanská filozofia 1.-8.storočia APOLOGETIKA „Otcov cirkvi“, ktorý obhajovali dogmy kresťanského náboženstva proti bohatstvu, tvrdili, že náboženská viera je nezlučiteľná s antickou filozofiou
Jan Amos Komenský 1592-1670 Vynikající český myslitel, poslední biskup jednoty bratrské, teolog, polyhistor a pedagog. Svým dílem položil základy novodobé pedagogiky.
– hlavním duchovním zdrojem středověké kultury = křesťanství – vzniká z židovského náboženského myšlení -> očekáván příchod Mesiáše -> mění starý svět a má začít nový spravedlivý svět
– vznik a vývoj filosofie: o filosofie už v pravěku: víra v nadpřirozeno, pohřbívání mrtvých, uctívání bohů, rituály atd. – > důkaz, že přemýšlli
– úvaha o negující charakteristice celé lidské existence. Svoboda je to, co člověk staví mimo zákonitosti; je v úzké vazbě pojetí negace. Lidská charakteristika plynoucí z ontologie, není určována podstatou lidskosti,
POLITOLOGIE věda zabývající se politikou, jejím předmětem je moc, zabývá se fungováním státu, pol. ideologiemi, stranami, systémy a institucemi a pol. chováním. Jako samostatná věda vzniká v 19. – 20. století v USA, u nás po r. 1989
– z přední aristokratické rodiny, ve 20-ti letech se setkal se Sokratem -> opouští básně, je jeho žákem, po jeho smrti -> zdrcen Sokratovou smrtí => cestuje – 387 otvírá ve své zahradě v Athénách fil. školu
• filozofický směr, který už v 19.století nejlépe vystihuje amerického ducha vynalézavosti, činorodosti a soutěživosti • za zakladatele je považován William James – psycholog a filozof 2.poloviny 19.století
Tento způsob uvažování odmítá uznat, že legitimní by byla jen teorie
– pravda je spjata s praktickými důsledky (hlavně mravními), jsou kritériem posuzování
Umělecký směr který odmítal nespravedlivost feudalismu, chladné rozumářství. Tvoří přechodný pás mezi rozumovým klasicismem a nastupujícím romantismem.
• filozofie je soustava kritického uvažování o problémech bytí, světa, poznání a člověka, lidské kladení otázek po základu, smyslu porozumění a vysvětlení světa jako celku a místa člověka v něm
• předmětem filozofie je hledání odpovědi na základní filozofickou otázku „Jak vznikl
c) Ejelská škola Xénofanes (569 – 497 p. Kr.) – kritizuje řecké náboženství
a) antropomorfismus – lidské vlastnosto bohů b) polyteismus – mnoho bohů – panteismus – bůh je všude
– zakladatelem německé klasické filosofie = Immanuel Kant – narozen v Královci ve Východním Prusku
– jako mladý značné nadání -> podpora přátel – studium na univerzitě v Královci
– studium teologie + zabývá se filosofií, matematikou a přírodovědou
– hovorí o 2 typoch morálneho myslenia:
1. „prole“ – intuitívna rovina – rozhoduje sa len intuitívne, živelne. „Prole“ je osoba, ktorá má ľudské slabosti
• francouzský filozof a matematik • chtěl vyvést filozofii z temnot (spatřoval krizi filozofie po renesanci) a přichází z převratnou metodou skepse (skepticismus = pochybování o možnostech dokonale poznat svět)
– epocha mezi gotikou a barokem – významný umělec.a myšlenkový proud, který vznikl ve 14.stol.v Itálii a odtud se šíří do Evropy
– přírody kalokaghatia, v centru stojí člověk = humanismus, v církvi reformace, věda má sloužit člověku, víra v Boha je velmi silná, rozvíjí se přírodní vědy, filozofie se odvrací od dogmat, heliocentrický názor místo geocentrického
– konec 13. století, hlavně 14-16. století – průvodní jevy a okolnosti: – odvrácení od boha – přestali si ho všímat – důraz na člověka – církev se dostává na okraj společnosti, protože na člověka vázala spoustu omezení
– vznik na přelomu 14. – 15. století – nový životní styl – ústřední hodnotou se stává člověk – cílem renesance bylo obnovit úlohu jedince ve světě jako v antice – hl. zdrojem inspirace je antická literatura
MIKULÁŠ KUSÁNSKÝ (1401 – 1464) – spis „O učené nevědomosti“ -vychází z pojmu nekonečnosti a vymezuje tři základní (ontologická) jsoucna 1. Bůh je absolutní nekonečno. Je sloučením všech myšlených protikladů.
– reprezentuje pro současnost postupné obnovení zájmu o fil. pragmatismu (byla dočasně překryta)
– někdy označován za zrádce analytické filozofie – vychází z pragmatické teorie + hermeneutika + postmoderna
– renesance = znovuzrození, obnovení => charakteristika – týká se antické kultury (cca 150 let):- odráží se přechodem od středověku – počátky renesance už v pozdní scholastice
– 3 základní filosofické otázky: o gnozeologie = řeší, poznatelnost, nepoznatelnost světa => proto je považována za 1. základní filosofickou otázku § 2 názory: • gnostický = svět je poznatelný • agnostický = svět je nepoznatelný
– ťažké detstvo, výchova u starých rodičov – teológiu študoval v Bratislave a Erlangene
– farár v Dačovom Lôme (študoval súkromné právo, dielo: „Vojna a náboženstvo“), pre nemoc musel odísť na Brezovú, neskôr povolaný (1919) za profesora filozofických
– friedrich Wilhelm Jozeph 1775-1854 , nemecký filozof , idealista , uviedol do ponímania ídeu vývinu . Spojil subjektívny idealizmus s objektívnym . Dielo Systém transcendentálneho idealizmu , fil. zjavenia.
– diela: “Buď, alebo”; “Strach a chvenie” – zakladateľ teológie paradoxu – kategória paradoxu, vymyká sa myšlienkovému sprostredkovaniu – človek je postavený pred voľbu – silné vedomie viny
1. Patristika – pater = otec, učení církevních otců – je středověkou filosofií, která navazuje na období helenismu a spadá do období 1.-8.st.n.l. Jejím cílem je prosazení se vedle antické filosofie a vytvoření pevné
Patristika – období raného středověku – pater = otec, učení církevních otců jako velkých autorit
– 1. a 2. stol. – období spojeno s obranou, obhajobou křesťanství – apologetika – 313 císař Konstantin zrovnoprávnil křesťanství Milánským ediktem
Filosofie vzniká na středověkých univerzitách – první založena v Boloni, první středoevropskou univerzitou byla Karlova univerzita.
– protikladným pólem intuisticky zaměřené filozofie – za svůj vzor si bere vědu a podle ní filozofii buduje
Strukturalismus – vznikl v 50. letech 20. století ve filozofii (už ve 30. letech fungoval v jazykovědě)
– zabývali se metodou, která je neoddělitelně spojená s disciplínou
svoboda – tvrdil, že svoboda, jakou si člověk mnohdy představuje (dělat, co chci; pohybovat se, jak chci), je nemocná a musí být uzdravena; pravou svobodou je cesta k Bohu (dělání toho, co po nás žádá Bůh)
a) Platon (428 – 347 p. Kr.) – původně básník, poté potkal Socrata a stal se filosofem – sepsal Socratovy spisy – založil školu Akademia – dialogy: Sofistés, Gorgias, Protagoras, Ústava, Obrana Sokratova…
• za zakladatele je považován Lao-c‘ • jedná se o filozofii ryze přírodní, která tvrdí, že základem světa je proudění čchi – toto proudění se týká všech látek ve vesmíru včetně živých organismů a člověka
německý praktikující lékař, který při poznávání lidského těla došel k herm. Závěrům • další představitelé: italský myslitel H.Cardamus, G.Bruno • hermetici mají tendenci vidět svět celistvě, uzavírají do jednoho celku živou
TEOLOGIE – nauka o bohu a náboženství
PRÁVO – soubor norem vdaných a uznaných státem, které jsou pro společnost závazné, jejich dodržování je vynucováno státní autoritou FILOZOFIE – soustava kritického uvažování o problémech bytí, světa,
Angličan zabývající se otázkami týkajících se státoprávní teorie
autor teorie Společenské smlouvy – člověku je od přírody dána základní vlastnost a tou je egoismus
– „Utopia“- vylíčená představa ideální společnosti: majetek – co, kdo potřebuje; co nepotřebuje – tak nechce; hospodářsky soběstačný stát; co nejvíce izolovaný – ostrov;
napsal své stěžejní dílo O nejlepším stavu státu a o novém ostrově utopií
Francis Bacon (Anglie) ve svém spise Nová Atlantida rovněž podává vizi o budoucí společnosti
největší osobnost středověké filozofie už beze zbytku uplatnil nominalismus a aristotelovskou filozofii
k jeho největším vědeckým pracím patří dílo Teologická suma rozlišoval 2 podoby bytí: • dokonalý Bůh • svět věcí stvořených
(7.3.1850 – 14.9.1937) – zamýšlí se nad vztahem Čechů a Němců, má stejný názor jako Palacký = nejkrásnější období je podle něho HUSITSTVÍ, možnost demokratizace u českého národa –
Věda je systém objektivně pravdivých poznatků o určitém předmětu, které byly dosaženy určitými metodami. Její zárodky jsou už v pravěku
– pracuje s předpokladem, že materiální nosič nese život – začíná už v poslední třetině 19. století, hlavně ve Francii – životně filozofická linie – opozice proti pozitivizmu – založeného hlavně na intuici – věda znásilnila realitu (substance = podstata)
Theodor Lessing – je spojován s vitalistickou linií směrem k masivní kritice moderní civilizace; skeptik, říká, že tento vývoj civilizace spěje ke katastrofickému vyústění
→ ve 13.století již vyvstala dosti výrazná nutnost nápravy církve → vznikly tady proto 2 základní proudy:
1. františkáni – zakladatelem byl František z Assisi – františkáni věřili, že křesťanství je možno obnovit pouze návratem k původním hodnotám
Sokrates (469 – 390 př.n.l.) – navazuje na sofisty
– politické problémy v Athénách -> obviněn z bezbožnosti -> poslechl přijal trest
Teze o společensko-kulturní závislosti veškerých mravních názorů je dnes vládnoucí představou v sociologii, jež značně proniká i do psychologie.
o antická etika -> jejím základním pojem = ctnost – to nejlepší, čeho je člověk schopen, celkové zaměření člověka k dobru, dobré bytí člověka jak osobně, tak společensky -> ctěny 4 základní ctnosti:
Vývoj myšlení po 19. století (po německou klasickou filozofii) – vytvoření nových konceptů od ontologie – fil. specializace (rozvíjení určitých odvětví), každý se zaměřuje na něco jiného –
o společenskovědní disciplíny: psychologie – zaměření na člověka -> filosofická antropologie
etika – morální zásady: co člověk smí, nesmí, co je dobro, co zlo sociologie – místo člověka ve společnosti
= pokus o odhalování skrytého smyslu či pravého smyslu za jevovou formou. Je to typický přístup, který používá středověk, když operuje se staršími autoritami.
Na základě prožívání rozumíme, rozumíme sami sobě (sami sebe vidíme, slyšíme). Rozumíme sobě na základě prožívání rozumíme i ostatním. D. je přesvědčen, že díky tomu jsme schopni intuitivně prožít situaci někoho jiného.
Čas vnímáme subjektivně akorát si to neuvědomujeme, protože jsme obklopeni hodinami.Pocit časovosti = nepříjemná situace – čas se táhne = příjemná situace – čas rychle uteče
– pragmatismus bere jako metodu, která má sloužit k roztínání nekončících metafyzických sporů. Chce používat tento typ filozofie abychom se problému zbavili, hledání jakéhosi kritéria pravdy nalézá v praktických důsledcích
Parmenidův žák celé své filozofické dílo zaměřil především na obhajobu Parmenidova učení o neexistenci pohybu vytvářel tzv. aporie (logické paradoxy) Hérakleitos z Efesu
Životní filozofie – život v individuální podobě – „život se zmocňuje světa, svět ho pohlcuje, vstřebává ho“- neustále usilování o žití – vítězství těch silnějších je přirozené – úsilí zda se cítíme lépe ve službě či panství
