Buňky
Bakterie v ovzduší a ve vodě
-z půdy -ve vlhku je méně bakterií než v suchu ( nad mořem je jich méně než nad pevninou)
-ve městech je bakt. více, než na venkově
Buňka a její základní funkce:
1) Kolik % vody obsahuje rostlinná buňka: 2) Co je to sušina:
3) Je-li daného významného prvku v sušině více než 0,1 hmotnostního procenta, zove
Buňka – základní prvek organizace živých soustav
Buněčná teorie je vědecká teorie, která je jedním ze základních kamenů biologie. Mezi všeobecně přijímané teze buněčné teorie patří:
Cytokineze:
– rozdělení buňky nastane po skončení mitózy
– smyslem cytokineze je rozdělit buňku na dvě dceřiné buschopné samostatné existence
Látkové složení buňky
Některé sloučeniny obsažené v živých organismech najdeme i v anorganické přírodě a jiné sloučeniny jsou zcela charakteristické pro živé soustavy, některé z nich dokáže člověk syntetizovat a jiné ne.
Mitóza (dělení jádra)
– jedná se o velmi složitý děj, jehož smyslem je rozdělit replikované chromozomy tak,
Přenos genetické informace
Přenos genetické informace JE umožněn schopností replikace DNA a tvořením dceřinných molekul, které jsou předávány do dceřinných buněk při mitotickém dělení.
Rozdělení virů podle hostitele:
→ rostlinné = fytoviry → živočišné = zooviry → viry hub = mykoviry
→ bakteriální viry = bakteriofágy
Rozmnožování buněk
Dělení
buněk: – tělo všech živých organismů se skládá z buněk → rozmnožování i
růst rostlin tedy není myslitelný bez vzniku nových buněk
Sinice
– obsahují barviva jako: chlorofyl a, karoteny, fykobiliny
– heteocysty : buňky obalené tlustou buněčnou stěnou
Stavba bakteriální buňky:
Na povrchu buněčná stěna (1-10 mikrometrů) :
grampositivní: je-li peptidoglykanová vrstva na buněčné m. silná
Stavba buňky
Živé soustavy: – za základní živou soustavu považujeme jedince schopného samostatného života
– jedná se jak o jednobuněčné tak mnohobuněčné jedince
Viry a Bakterie 2. část
Tři formy virových infekcí : 1. virus v buňce přetrvává aniž by se replikoval = presistence nebo se v b. nepatrně pomnožuje bez škodlivých důsledků pro b.= latentní infekce
Základní buněčné funkce
– organismy se odlišují od neživých přírodnin nejen svým složením a strukturou, ale i ději, které v nich probíhají, tj. rozmanitými projevy života
Životní funkce na úrovni buňky
Tok látek: Buňka je z fyzikálního hlediska otevřený systém – dochází k výměně látek i energie s prostředím. Látky, které do buňky vstupují, jsou nutné pro krytí energetické potřeby