Rostliny

 

Botanická zahrada – Brno a okolí

Botanická zahrada je uměle vytvořený ekosystém, jehož primární úlohou je chránit, zachovávat a nejlépe zvyšovat rozsah genetické rozmanitosti pěstovaných jedinců.

Brambory

Hnojení – brambory vyžadují zásadně organické hnojení nejvíce se používá chlévská mrva
v dávce 30-50t/ha méně vhodná je kejda nebo zelené hnojení.

Dvouděložné rostliny – :

Šácholanovité (Magnolioceae) – vyskytují se především v tropech a subtropech, u nás jen jako okrasné dřeviny (šácholan, liliovník)

Fotosyntéza

Úplný název: fotosyntetická asimilace- produkty: asimiláty – biochemický a fotochemický děj, nejdůležitější děj pro život na Zemi

Fotosyntéza a dýchání

– jeden z nejstarších a současně nejdůležitějších dějů v živé přírodě, protože umožňuje existenci chemotrofních organismů

Fytohormony

–  jsou látky, které mají v regulaci životních procesů základní postavení. Jsou to látky, které působí v nepatrných koncentracích, tvoří se v určitých částích rostlinného těla,

Houby a lišejníky

Houby – Tvar těla hub – tělo tvořeno stélkou – eukariotické organismy
– destruenti, společně s bakteriemi (zpracovávají odumřelý organický materiál

Houby v okolí Brna

Houby zde rostou na nejrůznějších podkladech. Nejčastěji je nalézáme na zemi v mechu, na zetlelém listí nebo na mrtvých živných dřevinách. Nejvíce rostou v lesích, na lukách a polích, ale také v zahradách i parcích.

Humus

– je tvořen živými těly rostlin a živočichů a jejich zbytky po odumření. – soubor org. l. v půdě v různém stupni rozkladu a lát. přeměny

Choroby obilovin a brambor

nojení – brambory vyžadují zásadně organické hnojení nejvíce se používá chlévská mrva

Jednoděložné rostliny  

Koloběh kyslíku

Kyslík je zákadním produktem fotosyntézy. Tento koloběh je ovlivněn životními procesy – fotosyntézou, dýcháním, spalováním.

Kompost – výroba:

– org. hmota se promíchá s minerální a uloží se do výšky 1,5-2m, povrch kompostu se přikryje
5-10 cm vrstvou zeminy, ze které se vytvoří vanovitá koruna. Do této doby koruny naléváme podle potřeby vodu nebo močůvku k vlhčení kompostu.

Krmné plodiny

Význam: – objemné krmivo – obohacování půdy o humus – zlepšení struktury půdy (hluboce koření a tím kypří půdu) – snižují zaplevelenost (mají hustý spon, spojují se v koberce)

Krytosemenné rostliny

Taxonomie: Říše: Rostliny (Plantae) Podříše: Vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: Krytosemenné rostliny (Magnoliophyta, Angiospermae)

Krytosemenné rostliny – Angiospermae

Rozdíly mezi nahosemennými a krytosemennými
Vajíčka přímo na plochých plodolistech vajíčka v semeníku, pylové zrno prorůstá

Krytosemenné rostliny (přehled a char. znaky význam. čeledí)

Čeleď: Hvozdíkovité (Caryophyllaceae) – hmyzosnubné byliny se vstřícnými listy

Květenství  

– soubor květů a) hroznovité – hlavní stonek není délkou přerůstán postranními stonky, květy se postupně rozvíjejí odspodu, u plochého – od kraje do prostředku – lata (šeřík)

Květní diagram  

– znázorňuje schématicky postavení a počet květních orgánů při pohledu do květu shora
– uprostřed je pestík, potom tyčinky, květní obaly Reprodukční orgány květu

Látkový a energetický metabolismus rostlin

III. fotolýza vody H2O = ½ O2 + 2H+ + 2e- Kyslík se uvolní do prostředí, elektrony doplní elektrony na chlorofylu A2 a vodík se podílí na vzniku NADPH + H+.

Luskoviny

Charakteristika : jednoleté plodiny Zástupci: – hrách setý – vikev
– peluška – sója – bob – vlčí bob – lupina – čočka jedlá – hrachor setý

Mechy

– prvoklíček mají dobře vyvinut, většinou vláknitý – stélka je vždy tvořena lodyžkou a lístky → vyrůstají ve šroubovici – lístky mají střední žebro (zpevňovací fce)

Metageneze (rodozměna): 

Dochází k ní u některých skupin řas. Jedná se o střídání pohlavní a nepohlavní generace.
Heteromorfní rodozměna s převahou gametofytu: Např. kadeřnatka

Nahosemenné rostliny Gymnospermae Ginkgoaceae, Ephedraceae Pinaceae, Cupressaceae, Taxaceae

gametofyt je redukovaný na haploidní buňky uvnitř pletiva sporofytu a není už schopen samostatné existence.

Nižší rostliny

(probionta) Jsou to rostliny, které mají stélku, ne kormus. Řadíme sem řasy. Jsou to jedno nebo vícebuněčné rostliny,

Obiloviny

-jsou nejdůležitější plodiny Význam: – lid. výživa / zrno, mouka, pečivo…/
– krmení hospodářských zvířat – výroba hnojiv / sláma/

Okopaniny

Význam: Lidská výživa, krmivo, zpracovatelský prům. / výroba škrobu, lihu, cukru …./
Agrotechnický význam: zlepšující plodina v osevním postupu

Olejniny  

Význam: – pro potravinářské účely –výroba oleje – v chemickém prům. – bionafta, mazací oleje,
– součást nátěrových hmot – čistící a prací prostředky, kosmetika, gumárenský pr.

Pesticidy

– chemické látky, které slouží k ochraně rostlin, – jsou jednoduché nebo složité
– ničí škodlivé činitele – nepoškozují ošetřovanou rostlinu (pšenici, řepu, brambory)

Pohyby rostlin

Jedná se o projev dráždivosti, schopnost vnímat a reagovat na podněty. Rostliny se orientují v prostoru a narozdíl od živočichů je jejich rychlost pohybu malá nebo naopak velmi vysoká. Málokdy dochází k lokomoci (pohybu).

Průmyslové hnojiva 

– jsou chem. koncentrované sloučeniny různé struktury a barvy. Obsahují živiny v různém poměru a formách, doplňují živiny pro pěstovanou plodinu, hl.znakem je poměrně vysoký obsah jedné nebo více živin.

Pšenice

Plevele – provádí se nejčastěji na podzim a to před setím nebo po vzejití ve fázi 4 listů
– pokud nestihneme ošetřit na podzim použijeme herbicidy vhodné k jarnímu ošetření

Rostlina, její složení a orgány, růstové a vývojové stádia

Botanika rostliny – mnoho buněčné organismy v nichž každá buňka vykonává určitou funkci
Složení: – každý orgán se skládá z pletiva / krycí, vodíková …

Rostlinné orgány-kořen,stonek,list

Orgán- tvořen soubory pletiv
-dělení podle tvaru, funkce, stavby, vzhledu

Rostlinná pletiva

Vytvářejí se při přechodu na souš, typické pro vyšší rostliny
Pletivo(tkáň)- soubor buněk se stejnou stavbou a funkcí(buňky v pletivech propojeny- plasmodesmy)

Růst a vývoj rostlin

Ontogeneze (individuální vývoj) je obdobím od začátku života organismu až po jeho zánik. Zahrnuje dvě oblasti změn – růst a diferenciaci.

Sklizeň sena

1,Rotační žací stroj bubnový ŽTR -165- slouží k posečení všech druhů nízkostebelnatých plodin na polích i lukách- jeho předností je spolehlivost velký výkon a především to že pracuje v podmínkách kde

Pícniny  

– jsou plodiny, které se pěstují pro výrobu zelené píce( krmení) – seno, siláž, senáž rozlišujeme: a) na orné půdě – kukuřice, oves, ječmen, tritikale b) louky – TTP ( TRVALÉ TRAVNÍ POROSTY ) c) pastviny – TTP

Rostliny nahosemenné – systém,zástupci

třída: Lyginodendrové rostliny – fosilní, období devon- jura
– dřeviny liánovitého, stromovitého vzrůstu se zpeřenými listy, připomínaly kapradiny

Rozmnožování a vývoj rostlin, stavba květu

Pestík je samičí pohlavní orgán, souboru říkáme gyneceum. Vytváří se zde samičí pohlavní buňky. Pestík se skládá ze semeníku, čnělky a blizny.

Vlastní houby( eumycety)

nepohyblivé výtrusy, tvoří podhoubí 1.třída: Houby spájivé( zygomycety) – tvoří mnohojaderné hyfy s přepážkami

Vyšší rostliny

Vývoj
vyšších roslin(vznik suchozemských rostlin), pletiva a orgány vyšších
rostlin, ryniofyty- fosilní organismy, mechorosty, plavuně, přesličky,
kapradiny

Výtrusy  

heterosporní samčí šištice – jsou menší a nevytrvávají na rostlině
– jsou tvořeny mnoha tyčinkami (mikrosporofyly) s nitkou a 2 prašnými pouzdry

Zelené řasy-systém

– evolučně nejddkonalejší skupina, z nich se vyvinuly všechny suchozemské rostliny
– chlorofyl a+b, barviva- karotenoidy, celulózní buň. stěna,

Životní funkce rostlin

Růst
a vývoj rostlin,faktory ovlivňující růst a vývoj,rozmnožování
rostlin(pohlavní a nepohlavní),pohyby rostlin. Růst, vývoj- obecné
vlastnosti rostlin